V listopadu vypadá ráno v ložnici takhle. Na spodní hraně skla stojí kalužina, parapet je mokrý a když sáhnete do rohu rámu, je vlhké i těsnění. O dvě místnosti dál, v obýváku, je sklo úplně suché. Stejná okna, stejný dům, stejná noc.
To „stejná okna, a přesto jinak“ je nejdůležitější věta celého článku. Kdyby byla vada v oknech, mokrá by byla všechna.
Ta voda není z okna. Je z vás
Vodní pára neproniká sklem zvenku dovnitř. Vyrobíte si ji sami a je jí překvapivě hodně. Orientační hodnoty, které podle Gertise a Erhorna publikuje TZB-info: člověk při lehké činnosti odpaří 30 až 60 g vody za hodinu, vaření v kuchyni 600 až 1 500 g/h, koupel ve vaně zhruba 700 g/h a sprchování až 2 600 g/h. Mokré kapající prádlo pověšené v pokoji přidá 100 až 500 g/h.
Sečteno za den vychází podle rozboru Bronislava Bechníka na TZB-info 4 až 14 kg vody, jiný text na témže portálu mluví u průměrného bytu o 10 až 15 kg. Je to kýbl vody, který musí denně někudy odejít. Buď oknem dokořán, nebo po skle na parapet.
Rosný bod je jediné číslo, které o tom rozhoduje
Vzduch unese jen omezené množství páry a čím je studenější, tím míň. Teplota, při které se pára začne srážet, se jmenuje rosný bod. Je-li povrch skla studenější než rosný bod vzduchu v místnosti, máte ráno mokrý parapet. Je-li teplejší, nemáte.
Tabulka je dopočítaná podle rovnice z kalkulačky TZB‑info „Výpočet teploty rosného bodu“:
| Teplota v pokoji | vlhkost 40 % | 50 % | 60 % | 70 % | 80 % |
|---|---|---|---|---|---|
| 18 °C | 4,2 °C | 7,4 °C | 10,1 °C | 12,5 °C | 14,5 °C |
| 20 °C | 6,0 °C | 9,3 °C | 12,0 °C | 14,4 °C | 16,4 °C |
| 22 °C | 7,8 °C | 11,1 °C | 13,9 °C | 16,3 °C | 18,4 °C |
| 24 °C | 9,6 °C | 12,9 °C | 15,8 °C | 18,2 °C | 20,3 °C |
Čte se to takhle. Při 20 °C a vlhkosti 50 % se orosí každý povrch studenější než 9,3 °C. Pustíte vlhkost na 70 % a stačí už 14,4 °C. A čtrnáct stupňů má spodní okraj skla u obyčejného okna v mrazivé noci docela běžně. Celý rozdíl mezi suchým sklem a ranním vytíráním parapetu je tedy dvacet procent vlhkosti.
Docent Jaroslav Solař ze Stavební fakulty VŠB‑TU Ostrava uvádí v článku o povrchové kondenzaci tytéž hodnoty: při 20 °C a 50 % je rosný bod 9,26 °C, při 60 % rovných 12 °C a při 80 % už 16,44 °C.
Kupte si vlhkoměr dřív, než zavoláte reklamaci
Bez čísla se hádáte o dojmy. Digitální teploměr s vlhkoměrem seženete za pár stovek. Postavte ho do ložnice, ne do obýváku, a odečítejte ráno, ne odpoledne.
Co s naměřeným číslem. Pro byty v Česku žádný závazný hygienický limit vlhkosti neexistuje. Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou pořád někdo cituje, byla zrušena k 1. 3. 2025 a na byty se nikdy nevztahovala. Vyhláška č. 268/2009 Sb. je zrušená od 1. 1. 2024 a žádné číslo neobsahovala. Nástupnická vyhláška č. 43/2025 Sb. rozmezí 30 až 65 % má, ale jen pro pobytové místnosti vyjmenovaných staveb, mezi které byty nepatří.
Zůstává doporučení: Státní zdravotní ústav uvádí jako optimum 20 až 22 °C a vlhkost 35 až 50 %. Když vlhkoměr v ložnici ukazuje ráno 65 %, máte odpověď a nepotřebujete technika.
Katalog průšvihů, které si lidi vyrábějí sami
- Sušení prádla v ložnici. Jedna dávka mokrého prádla přidá 0,8 až 1,2 kg vody za den. Do místnosti, kde pak osm hodin dýcháte.
- Zavřené dveře ložnice přes noc. Dva lidé vydýchají za noc slušný objem páry a nemá kam odejít.
- Mikroventilace nastavená natrvalo. Nevymění vzduch, ale ochladí okolí rámu.
- Skříň u studené obvodové stěny. Za ní vzduch stojí, povrch je chladnější a plíseň tam roste dřív než na okně.
- Zateplení domu bez změny návyků. Obálka se utěsnila a vlhkost, která dřív mizela netěsnostmi, teď zůstává uvnitř.
- Nová těsná okna do starého bytu. Docent Solař na to přímo upozorňuje: pára, kterou dřív odváděla infiltrace starými dřevěnými okny, po výměně zůstává v místnosti a zvedne rosný bod nad teplotu povrchu konstrukcí.
- Zakrytý radiátor pod oknem. Víc o tom níž.
- Čekání do jara. Plíseň nepotřebuje kapky. Na stěnách jí stačí trvale 80 % vlhkosti u povrchu, takže roste dřív, než vůbec něco uvidíte.
Kdy je vinné okno, a ne uživatel
Jsou situace, kdy vlhkoměr ukazuje slušných 45 % a sklo je stejně mokré. Pak je problém v tom, jak studený povrch okno má.
Norma ČSN 73 0540‑2 ve vydání z roku 2011 požaduje u oken součinitel prostupu tepla 1,5 W/(m²·K), doporučuje 1,2 a pro pasivní budovy uvádí 0,8 až 0,6. Revize platná od 1. 9. 2025 podle spoluautorů z ČVUT tyto hodnoty prakticky nezměnila. Pro srovnání: jednoduché okno s jedním sklem mělo podle ČSN 73 0540‑3 z roku 1994 výpočtovou hodnotu 5,20 W/(m²·K), špaletové se dvěma skly 2,70. Takové okno se orosí i v suchém bytě.
Druhá věc je okraj skla. Uprostřed tabule bývá teplo, ale u distančního rámečku, kde se sklo potkává s rámem, teplota padá nejvíc. Proto první kapky nevidíte uprostřed, ale ve spodní hraně. A proto se u zasklení řeší takzvaný teplý rámeček, který okraj skla drží o pár stupňů výš.
Třetí věc je topení. Z rozboru distančních rámečků z ČVUT vyšlo, že při 21 °C uvnitř a −17 °C venku musí mít povrch okna nejméně 10,75 °C, aby vyhověl normě, ale s otopným tělesem pod oknem stačí 9,61 °C. Radiátor pod parapetem posouvá hranici o víc než celý stupeň. Kdo ho zakryl policí, ubral si rezervu.
Pokud tohle všechno sedí na vaše okna a vy začínáte uvažovat o výměně, dívejte se ve specifikaci hlavně na hodnotu Uw celého okna a na to, jestli má nabídka plastová okna s teplým rámečkem, nebo jen levný hliníkový distanční profil. Rozdíl v ceně bývá malý, rozdíl v teplotě okraje skla velký.
Než někam pošlete poptávku, připravte si tyhle otázky:
- Jaká je hodnota Uw celého okna, ne jenom Ug zasklení? Norma se posuzuje podle Uw.
- Jaký distanční rámeček je v ceně a jaký je za příplatek? Chci název, ne slovo „teplý“.
- Je v nabídce zaměření na místě, nebo počítáte podle rozměrů, které vám nadiktuju do telefonu?
- Co přesně obsahuje montáž: demontáž starých oken, zednické zapravení, parapety vnitřní i venkovní, odvoz suti?
- Jak řešíte připojovací spáru a je v ceně parotěsná páska zevnitř?
- Jaká je záruka na výrobek a jaká na montáž a liší se od sebe?
- Kolik dní zabere montáž v obydleném bytě a kdy je nejbližší volný termín?
Když se okno rosí zvenku, je to naopak dobrá zpráva
Za jasných nocí a k ránu se stává, že je orosená vnější tabule. Lidem to připadá jako vada, přitom je to důkaz, že okno dobře izoluje.
RNDr. Jiří Hejhálek to vysvětluje takhle: vnější povrch okna vyzařuje teplo proti obloze, která je za jasné noci velmi studená, a protože přes dobře izolující sklo neproudí zevnitř skoro žádné teplo, které by ztrátu doplnilo, klesne teplota vnějšího povrchu pod teplotu okolního vzduchu. A pak na něm zkondenzuje ranní vlhkost.
Nejhezčí důkaz je fotografie dvou sousedních oken téhož domu. Jedno orosené, druhé suché. Rozdíl dělá strom, který tomu druhému cloní chladné sálání oblohy. Ze stejného důvodu bývá rosa slabší u rámu a pod nadpražím, kde okno „vidí“ míň oblohy.
Co udělat tenhle týden
Kupte vlhkoměr a týden zapisujte ranní hodnotu v ložnici. Přestaňte v ní sušit prádlo. Větrejte krátce a naplno, ne škvírou. Vyhláška č. 146/2024 Sb. v § 19 odst. 2 požaduje u obytných místností v době pobytu osob výměnu vzduchu 0,5 h⁻¹ nebo 25 m³ za hodinu na osobu, což u pokoje 4 × 5 m se stropem 2,6 m znamená zhruba 26 m³ za hodinu. Otevřít obě okna proti sobě na pět minut to zvládne, pootevřená ventilačka ne.
A teprve když vám po dvou týdnech vlhkoměr ukazuje pod 50 % a sklo je pořád mokré, začněte řešit okna. V tom pořadí.